Při Labi stával mezi Lysou a Kostomlaty hrad Mydlovar, který oblévala ramena labská. Založila jej prý kněžna Libuše. Kol něho stály mohutné duby, pod nimiž soudívala rozepře, a nedaleko nacházela se krásná kněžnina zahrada se vzácnými květinami. Dosud rostou tam květiny, jichž v okolí Lysé jinde není a místu tomu dodnes říkají Libušina zahrádka. Od nedalekého potoka, v němž Libuše s rozkoší se koupávala, viděla na západě lysati se holý vrch, na kterém zřídila obětiště svým bohům. Pověst o tom zaznamenali ve své kronice mniši lyského kláštera, který byl později na tom vrchu založen. Tam, kde stávala kaple, bývalo prý obětiště Libušino.

V pozdějších časech sídlili prý na Mydlovaru loupežní rytíři, kteří nahromadili ve sklepích hradních mnoho zlata. Na Velký pátek při čtení pašijí se prý poklady otvírají.

Po zapuzení loupežníků vznikaly tu podivné otvory v půdě, o nichž nikdo nevěděl, kam vedou. Jednou pásli tu hoši dobytek a skotačili. Jednomu ze svých soudruhů hodili z rozpustilosti do takového otvoru čepici. Když plakal, svázali provazy, jimiž byl dobytek uvázán, a spustili jej po nich dolů. Za chvíli jej vytáhli, přinesl si čepici plnou zlatých peněz. Když to chlapci uviděli, pustil jeden z nich schválně svoji čepici do tajemného otvoru a dal se tam spustit. Ostatní dlouho čekali na znamení, že jej mají vytáhnouti. Konečně tak učinili, ale hocha na provaze nebylo. Od té doby nikdo o něm neslyšel.