ObecOstrá
Po dobu rekonstrukce OÚ je kancelář přemístěna do budovy školy - č.p. 109.
Na území obce Ostrá se nachází hradní zřícenina hradu Mydlovar, v minulosti rovněž nazývaný Kostomlaty. Jedná se o zcela ojediněle se v Čechách vyskytující celocihelný hrad s plášťovou zdí. Stával na samém labském břehu mezi dnešními Kostomlaty a Ostrou, na třech vyvýšeninách porostlých nyní lužním lesem.
Hrad byl na hraničním pásmu proti hradišti na protějším břehu, kde končily državy prvních Přemyslovců, v místě původně neolitického, poté keltského a nakonec slovanského hradiště, využívajících řeku i okolní bažiny ke svému opevnění. Do dnešních časů se zachoval pouze celý areál hradiště oválného půdorysu s několikanásobným systémem vodního opevnění a zbytky zdiva zdí.
První zmínka o Mydlovaru se v archivech objevuje již roku 1223 a vztahuje se k Sezemovi z Kostomlat (Zezeme de Coztomlat) pocházejícímu z jihočeského rodu pánů z Choustníka.
Buď on, anebo jeho nástupce Mutina z Kostomlat, zde započal stavět na uměle nasypaném návrší na labském břehu nedaleko od Kostomlat cihlový hrad Mydlovar (podle některých zdrojů Mydlovary - pro odlišení od obce Mydlovar, která byla v jeho podhradí).
V polovině následujícího století se dostal do držení pánů z Častolovic a posléze se počátkem 15. století stal součástí majetků pánů z Kunštátu.
Po roce 1402 kupuje Kostomlaty moravský příbuzný Jan Puška z Kunštátu, který byl zpočátku jako poděbradští páni stoupencem Jana Žižky z Trocnova. Když se pak přidal na stranu Pražanů a jejich přičiněním se stal nymburským hejtmanem, nelíbilo se to poděbradskému Hynkovi Bočkovi a tak se v roce 1425 vydal na Kostomlaty se svými ozbrojenci. Nevěrného Pušku zajal, uvěznil ve věži svého hradu a zabavil mu všechno jmění. Puška brzy nato ve vězení zemřel.
Kostomlaty po Hynku Bočkovi a po králi Jiřím zdědil Jiřího nejmladší syn Hynek, ve své době známý a oblíbený básník. Když v roce 1492 zemřel, přešly podle jeho přání Kostomlaty na jediného, ale legitimního syna a jeho matku Kateřinu Vojtkovou. Ta zanedlouho pod nátlakem Hynkových bratří a dědiců poděbradského panství dědictví přenechala králi Vladislavu Jagellonskému.
Od korunních statků Vladislava Jagellonského hrad zástavou přešel na Jana ze Šelmberka, podnikavého šlechtice, který získal i nedaleké přerovské panství.
Dalšími majiteli Kostomlat se stali páni z Donína, známí svými protihabsburskými postoji. Když se Bořek z Donína zúčastnil neúspěšného povstání v roce 1547, nechal Ferdinand I. jeho kostomlatské zboží zabavit.
Česká královská komora je pak připojila k panství v Lysé nad Labem, tím již definitivně ztratil význam a neobydlený hrad rychle propadl zkáze. „Sešly krovy, podlahy se propadly, jen holé zdi ještě po celý rok čněly k nebi.“
V roce 1553 (a následovně 1561) je hrad Mydlovar veden již jako pustý.
Hrad Kostomlaty neboli Mydlovar náleží k ve středních Čechách velmi vzácnému typu - hradu s plášťovou hradbou. Tedy bezvěžovému hradu u kterého byla veškerá vnitřní zástavba (včetně zvláště zranitelných střech) skryta za zdí a nebylo ji možno zvenčí ohrozit přímou střelbou. Kostomlaty (Mydlovar) mají kromě toho ještě další nápadné specifikum. Jsou nejspíše jediným českým celocihlovým hradem (i když se v jádru zdiva vyskytují i opukové kameny).
Staveništěm hradu v místě vybíhajících labských ramen a mokřin se stala malá vyvýšenina, která byla zřejmě ještě výrazně uměle zvýšena. Voda a okolní mokřiny tak hrály značnou roli v obranném systému hradu, i když tato výhoda byla nejspíše vykoupena velkými nepříjemnostmi - mraky komárů, komplikovaná doprava apod.
Do dnešních časů se zachoval celý areál hradiště oválného půdorysu s několikanásobným systémem vodního opevnění.
Vlastní hrad Mydlovar se nacházel na nejvyšším pahorku, výrazně přesahujícím okolní terén. Zachované zbytky obvodového zdiva z gotických pálených cihel připomínají způsobem stavby středověké městské hradby v Nymburku. Skutečná podoba hradu se podle zbylých zdí dá jen těžko určit - šlo patrně o jednu budovu obdélníkového půdorysu s věží, lichoběžníkovým předhradím a dvojitým valem s příkopy.
Dvoudílný hradní areál byl přírodou dobře zabezpečen na jižní a východní straně, zbylé musely zajistit navršené valy a uměle vyhloubené příkopy, které vymezily celý areál. Předhradí, podobu jehož zástavby blíže neznáme, se v něm nacházelo na východní straně na ploché vyvýšenině lichoběžného obrysu.
Dvojdílné jádro na západní straně má dnes podobu výrazného pahorku. Kromě terénní konfigurace zlepšené nejspíše ještě násypem je to dáno i skutečností, že hrad se při svém zániku zavřel, takže dnešní terénní úroveň v něm leží podstatně výše než ve středověku.
Do jádra se vstupovalo od severu, kde se nacházelo menší nádvoří dochované dnes v podobě plošinky. Jinak spíše oble probíhající ohrazení druhého nádvoří se k němu obracelo rovnou stěnou, v níž musíme předpokládat existenci brány. Protáhlý areál druhého nádvoří dnes působí spíše dojmem kráteru. Je to dáno tím, že hlavní obrannou stavbou zde byla mohutná cihlová plášťová zeď, jejíž zbytky na několika místech patrným lícem tvoří vyvýšený okraj. Podobu vnitřní zástavby, která se k ní přikládala, doposud neznáme.
Hrad dnes leží nedaleko plánované cyklostezky podél Labe mezi Nymburkem a Lysou nad Labem na odbočce trasy modré turistické značky, jako rozlehlý pahorek oválného půdorysu opevněný příkopem a valem, na němž jsou zbytky cihelné obvodové hradby.
Jméno Kostomlaty a Mydlovar je odvozeno od způsobu vaření mýdla - rozmlácení kostí a jejich následné vaření a loužení.
Podle pamětníků ještě v roce 1870 stály u vchodu do vnitřního valu dva mohutné duby, z nichž jeden byl dutý a do jeho dutiny se jednou při bouři vměstnalo 23 lidí. Ještě v polovině 19. století se pod duby každoročně konala „slavnost sněženek“, která k vítání jara vábila velké množství lidí z okolních vesnic.
